Jaký je hlavní cíl a poslání Klášterních hudebních slavností?

Především nám jde o kulturní oživení Jeseníků koncerty špičkových interpretů většinově z oblasti vážné hudby. Festival jak svou rozlohou, tak uměleckou úrovní, patří mezi největší u nás. V posledních letech přináší slavnosti zajímavé téma, kterému se koncerty a od letošního roku také doprovodný program věnují. A v neposlední řadě nabízíme možnost kulturního zážitku na jedinečných místech, ať se jedná o architektonickou nebo přírodní nádheru.

Jak hodnotíte návštěvnost Klášterních hudebních slavností po covidové nejistotě?

Samotný festival žádnou pauzu v době covidu neměl. Měli jsme to štěstí, že léto se vždy dařilo kulturně udržet otevřené. Nicméně byl cítit nejen úbytek návštěvníků, ale především změna v jejich chování. Nejistotu pro nás znamenaly například omezené nákupy vstupenek v předprodejích. Návštěvníci se rozhodovali hodně na poslední chvíli, což nám jako organizátorům nikdy na klidu nepřidalo. Letošní rok se dostal do stejných kolejí jako před covidem a jsme za to rádi.

Tématem letošního ročníku je INSPIRACE VÍDNÍ. Jak toto téma vzniklo? A máte již nějakou představu, co nás čeká příští rok?

Inspirace Vídní je vlastně jedno ze dvou témat, které letošní ročník má. První téma jsme vymysleli již na jaře 2022, a to 150. výročí narození šumperského rodáka, tenoristy Leo Slezaka. Tomu jsme chtěli věnovat několik koncertů a tematicky celý festival. Nicméně během pátrání nás oslovila Slezakova hvězdná kariéra, a především jeho úspěchy ve Vídeňské opeře. Angažmá získal v roce 1901 a s přestávkami zde působil do roku 1934. A jelikož se Šumperku přezdívá Malá Vídeň, druhé, doprovodné téma bylo na světě. V příštím roce si připomeneme mnohá výročí českých skladatelů, jako byli Bedřich Smetana (200 let od narození), Antonín Dvořák (120 let od úmrtí), Josef Suk (150 let od narození), Leoš Janáček (170 let od narození), ale to nejsou zdaleka všichni. Takže se určitě budeme věnovat české hudbě. Chystáme mnohá překvapení a opět budeme mít i jedno nehudební téma.

Můžete nám popsat, jakým způsobem se vyvíjely a rozšiřovaly Klášterní hudební slavnosti od jejich vzniku?

Je to veselá historie. Původně jsem měl nápad oživit letní provoz šumperského klášterního kostela, který byl čerstvě po rekonstrukci. Také jsem si tu přál rozproudit kulturní život jiným způsobem než festivaly populárních kapel a folklórem, což už zde bylo bezvadně zaběhnuté. První ročník byl pokusný, konaly se tři koncerty v Šumperku, všechny v průběhu jednoho týdne. Publikum tady ovšem nebylo na takovou akci připravené, proto jsem následující léta volil rozložení koncertů s většími časovými rozestupy. V roce 2011 jsem se rozhodl, že by hudba možná měla jít více mezi lidi, kteří pobývají přímo v Jeseníkách. Proto jsme pomalu začali vytipovávat zajímavá místa, která bychom mohli v rámci festivalu přivítat do rodiny festivalových míst a neomezovat se jen na Šumperk. 

Jakým způsobem se vybírají umělci a soubory, které se účastní slavností?

Na dramaturgii se většinou pracuje již od jara předešlého roku. Neexistuje žádný způsob, jak vybírat. Umělec mě musí oslovit programem, být špičkovým interpretem a jeho koncert se musí tematicky hodit do dramaturgie festivalu. A někdy si také plním jistá hudební přání, co bych chtěl na festivalu slyšet, protože to oslovilo mě a rád bych to potěšení dopřál i ostatním.

Jaké jsou zpětné vazby a odezva návštěvníků na tyto slavnosti?

Musím říct, že odezva je mimořádná. Už během covidu se nám dostávalo podpory za to, že jsme práci nevzdali, připravili krásný program a dopřáli jej návštěvníkům koncertů zažít. Opravdu si zakládám na exkluzivní kvalitě našich interpretů a posluchači to dokáží ocenit. Stačí jen zmínit loňský závěrečný koncert Carmina Burana či letošní zahajovací koncert Adama Plachetky. Reakce na tyto koncerty jsem s lidmi řešil i několik týdnů po jejich konání.

Můžete nám přiblížit nějaké příběhy nebo zážitky z historie Klášterních hudebních slavností, které vás zvláště dojaly?

Ono jich za těch 17 let je hodně, ale mezi nejvýraznější patřilo vystoupení Sukova komorního orchestru jen několik týdnů poté, co z tohoto světa odešel náš historicky nejlepší houslový interpret a zakladatel orchestru, mistr Josef Suk. A z posledních let bylo pro nás velmi bolestivé zrušit ze zdravotních důvodů koncert harfistky Jany Bouškové, která byla několik let patronkou festivalu. Nicméně se těšíme, že po vleklých zdravotních potížích budeme moci tuto světovou umělkyni znovu pozvat na náš festival a snad ji u nás brzy opět uslyšíme.

Máte dojem, že nastupující generace má stále zájem o vážnou hudbu, nebo jejich zájem spíše upadá?

Víte, problém zájmu o vážnou hudbu u nastupující generace není v generaci samotné. Problém bych hledal u těch, kteří by ji měli k vážné hudbě přivést. Každý by měl za svá školní léta vážnou hudbu okusit a jít na koncert. Je to na rodičích a na učitelích, jestli jim toto dopřejí vyzkoušet. A já jsem v této věci bohužel velmi skeptický. Pedagogové základníchani středních škol s námi nekomunikují, nemají zájem žáky a studenty přivádět na naše koncerty, nedopřejí jim ten živý hudební zážitek s duchovním přesahem. A pokud mladá generace nedostane tuto příležitost a nikdo je k tomu nemotivuje, zájem mít pravděpodobně nebude. Já ze své pozice nemůžu školy obcházet, ale je škoda, že nás nikdo neosloví. Samozřejmě, že jedinci se mezi mladou generací najdou a na koncerty přijdou, ale účast by mohla být určitě větší.

Jaké jsou dle vás výhody a význam živých hudebních vystoupení oproti poslechu nahrávek nebo digitálních formátů hudby?

Tak především se jedná o momentální, jedinečný zážitek z prostředí, který si vychutnáváte ve společnosti podobně naladěných lidí. Vjem z živého vystoupení ve vás vyvolává okamžité reakce, pocity, dokonce se můžete nechat strhnout reakcemi jiných. Reakce bývají také často živelné, což se doma v obýváku moc často nepřihodí. A pochopitelně i akustický vjem je odlišný. Já poslech digitálních médií nezavrhuji, ale živé vystoupení je prostě o něčem jiném. To se musí opravdu jen zažít.

Snad každý ze Šumperka zná, nebo byl dokonce součástí pěveckého sboru Motýli. Je to i váš případ?

Bohužel není. V mých deseti letech, kdy jsem se chtěl do sboru hlásit, mi byl nařízen čtyřletý hlasový klid kvůli nemoci hlasivek, takže zákaz zpěvu a mluvení nahlas. A mrzí mě to dodnes. Nicméně mám k Motýlům velmi vřelý vztah a rád s nimi spolupracuji, jak je to jen možné.

Jakou roli hraje akustika prostoru při vystoupeních? Jak se vyrovnáváte s potenciálními výzvami, které mohou mít různá prostředí na zvukovou kvalitu?

Akustika je velmi důležitá. Podle její znalosti velmi často volíme typy koncertů pro různá místa. Nás může těšit, že akustiku klášterního kostela v Šumperku oceňují umělci jako jednu z nejlepších v zemi.

Jaké jsou vaše plány a přání pro budoucnost Klášterních hudebních slavností?

Plány jsou velké a přání také. Rozhlížíme se po evropské hudební scéně a pro příští rok spolupracuji na dramaturgii festivalu s nejlepším světovým hráčem na lesní roh Radkem Baborákem, který také na festivalu vystoupí. No, a abychom mohli naplnit všechny naše vize a plány, je třeba mít za sebou silné finanční partnery, kterých si také přejeme co nejvíce. A samozřejmě se těšíme na spousty návštěvníků našich koncertů, pro které celý festival připravujeme a bez nichž by koncerty nikdy nebyly tím, čím jsou.