Tak jak vám to dnes šlo, Sáro?
Dnes to bylo velice zajímavé, probírali jsme převážně somatologii, konkrétně endokrinní soustavu, patofyziologické procesy v lidském těle, mikrobiologii nebo třeba i to, jak vstupují infekce do těla.

Mohla byste našim čtenářům v krátkosti popsat, jak takový kurz sanitáře probíhá?
Kurz trvá přibližně dva a půl měsíce a je rozdělen do dvou částí, a to na teoretickou a praktickou. V teoretické části se studenti učí základy ošetřovatelské péče, psychologie, somatologie, postupy první pomoci apod. Praktická část probíhá v lůžkových, ale i ambulantních provozech nemocnice. Kurz je velmi intenzivní a věřím, že na práci sanitářky budu dobře připravena. 

Může se do kurzu přihlásit člověk bez předchozí zkušenosti ze zdravotnictví?
Určitě může. Mám praxi úplně z jiného oboru. Pracovala jsem jako obchodní manažerka ve firmě, která prodává zdravotnický materiál do nemocnic, konkrétně na oddělení centrální sterilizace. Pokud mám nějaké povědomí o probírané látce, jedná se jen o psychologii, se kterou jsem se setkala při studiu na vysoké škole. Ale co se týče zdravotnictví, tam jsem zcela nepopsaným listem.

Co vás vedlo k tomu, přihlásit se na kurz sanitáře právě do Nemocnice Šumperk?
Přiznávám, že to je poměrně dlouhý příběh a než jsem se sem dostala, ušla jsem velký kus cesty. Jsem člověk, který se vždy hodně hledal. Už jako malá jsem chodila do výtvarky a na střední škole jsem studovala grafický design. Na první pohled se tak moje cesta může zdát jasná. Baví mě to, ale jen ve volném čase nebo sem tam zpracovat nějaký ten projekt pro přátele. Zkoušela jsem i práci v grafickém studiu nebo jako grafik na volné noze a díky tomu jsem zjistila, že tudy cesta nepovede. Každý klient má trochu jinou představu a mně bylo potom „proti srsti“ tvořit práci, která se mi vlastně nelíbí a není podle mých představ. Setkala jsem se například s tvorbou corporate designu, bannerů na e-shop nebo s přípravou různých tiskovin. Vystudovala jsem pedagogickou školu a po státnicích jsem začala pracovat pro distributora zdravotnického materiálu. Bohužel se vlivem velkého tlaku a povinností v zaměstnání stalo, že jsem se asi po třech letech zhroutila. Nikdy bych neřekla, že syndrom vyhoření poznám na vlastní kůži tak brzo. Dlouhou dobu jsem se léčila a přemýšlela, co dál. Musela jsem začít úplně od začátku. Začala jsem přemýšlet nad tím, kdo vlastně jsem. Být sama se sebou bylo hodně náročné. Byla jsem zvyklá pracovat od rána do večera a najedou nic. Naučila jsem se stanovovat si hranice. Přestala jsem být na sebe tak tvrdá. To všechno mě hodně posunulo a našla jsem sama sebe. Protože jsem věřící a ráda pomáhám lidem, napadlo mě, že bych se mohla hodit na nějakou pomáhající profesi. Věděla jsem, že chci dělat něco, co má smysl. Ale dlouho jsem si lámala hlavu nad tím, jak to uchopit. Od kamarádky, která pracuje ve Fakultní nemocnici v Olomouci, jsem se dozvěděla o sanitářském kurzu. Ona sama pracovala v kanceláři a potřebovala změnu, proto se rozhodla kurz absolvovat a zcela změnit svou profesi. Zaujalo mě to. Začala jsem zjišťovat, jaké je v tomto oboru na trhu práce uplatnění. Kurz jsem chtěla absolvovat co nejdřív. V Olomouci jej pořádá Červený kříž, ten ale bohužel blízký termín nenabízel. Nemocnice Šumperk termín měla, a navíc jsem nemocnici znala ze svého předchozího zaměstnání, dodávali jsme sem zdravotnický materiál.

Co obnáší v sanitářském kurzu praxe?
Každý student je přiřazen na jiné oddělení. Mně čeká ošetřovatelský úsek. To je asi to nejtěžší, s čím se může sanitář setkat. Jsou tady hospitalizováni pacienti, kteří se léčí dlouhodobě a ve většině případů nebývají soběstační. Na praxi si vyzkoušíme jak pečovat o pacienty, jak jim poskytnout správnou hygienu, výživu nebo jak jim pomoci absolvovat určitá vyšetření. V druhé části praxe se půjdeme podívat taky na provoz lékárny, patologie, operačních sálů a navštívíme i některé ambulance.

Jaké budete mít po absolvování kurzu uplatnění?
Když jsem se do kurzu hlásila, neměla jsem komplexní představu o tom, co všechno můžu dělat. Nyní je kurz nově akreditovaný ministerstvem zdravotnictví tak, že jsou sloučena všechna odvětví sanitářské profese do jednoho kurzu. Což znamená, že sanitář nemá uplatnění jen na lůžkových odděleních v nemocnici, ale třeba i v lékárně, na patologii nebo na centrální sterilizaci. Myslím, že je tam zařazena dokonce i rehabilitační činnost a ambulantní provozy. Nejblíž jsou mi lůžková oddělení. Předpokládám, že se to ve mně po praxi ještě utříbí. Přemýšlela jsem, že kdyby mě to bavilo, tak bych si dodělala vzdělání všeobecné sestry.

Budete chtít pracovat u nás v nemocnici nebo máte jinou představu?
Vzhledem k tomu, že se jedná o práci v nepřetržitém provozu a bydlím v Olomouci, budu hledat práci spíš tam, možná ve Fakultní nemocnici. Volné pozice pravidelně sleduji a je jich tam opravdu hodně.

Je něco, čeho se při práci sanitáře obáváte?
Mám trochu obavy z poskytování hygieny pacientům. Přece jen je to velice intimní a zejména citlivé pro ty pacienty, kteří jsou upoutáni na lůžko. Trochu mám i respekt z agresivních pacientů a případných konfliktních situací.

Jaký na vás kurz udělal dojem? Doporučila byste jej?
Mám z něj velmi dobrý pocit, protože všechny věci, které probíráme, mě baví. Je to přínos i do běžného života. Takže za mě bych kurz rozhodně doporučila. Je zajímavé, jaké složení studentů se tu setkalo. Jsou tu lidé z různých oborů, různého věku, ženy i muži. Jedna paní je vyučená řeznice. Také jsou tu bývalé pracovnice úklidu v nemocnici, kterým se profese sanitáře zalíbila a chtějí ji vykonávat nebo je tu třeba i bývalý automechanik.

Co nám bezprostředně po ukončení praktické části kurzu Sára řekla?
„Praxe se mi velmi líbila. Nejvíc mě zaujala práce na lůžkovém oddělení. Jsem natolik nadšená, že jsem se již nyní rozhodla podat si přihlášku na všeobecnou sestru.“

Protože je o tuto rekvalifikaci velký zájem, pořádáme kurz pro sanitáře dvakrát ročně, a to vždy v únoru a v září. Z únorového kurzu, který končil začátkem dubna, má dokonce šest účastníků přislíbenou práci právě u nás v nemocnici. Zájemci o kurz jsou z Jesenicka, Olomouce, Šternberka a dalších přilehlých obcí a měst. Spolupracujeme i s příslušnými úřady práce a obecními úřady, které mají možnost kurz za účastníky uhradit prostřednictvím přidělených dotací. Další „sanitářskou“ sérii budeme zahajovat 12. září 2022.

Kurz mohou absolvovat i ti, kteří nikdy ve zdravotnictví nepracovali. Zájemci musí pouze splňovat pár podmínek jako dobrý zdravotní stav, věk nad 18 let, ukončené základní vzdělání a očkování proti hepatitidě typu B. Celý kurz probíhá ve dvou úrovních. Začíná se 2x – 3x týdně teoretickou výukou a teprve potom následuje samotná praxe v lůžkových a ambulantních provozech (centrální operační sály, lékárna, patologie, centrální laboratoře, rehabilitace). Každý účastník absolvuje tedy celkem 2,5 měsíce, 180 hodin intenzivního studia a přípravy na nové povolání. Kurz je ukončen závěrečnou zkouškou, po jejímž úspěšném absolvování obdržíte Osvědčení o získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání v oboru Sanitář. Toto osvědčení je platné ve všech zdravotnických zařízeních.

Těší nás, že je o tuto profesi stále velký zájem. Pokud získáte vzdělání v oboru Sanitář můžete najít práci jak v naší nemocnici, tak v jiných zdravotnických či sociálních zařízeních, např. lékárnách, domovech seniorů, pečovatelské službě atd. Součástí ceny kurzu jsou i náklady spojené s odbornou praxí (vizitky, osobní ochranné pomůcky) a veškeré studijní materiály, které si účastníci nechávají. Cena kurzu je 8 500 Kč.