Pacienty staví na nohy po úrazech i mrtvici

Pětatřicetiletý Petr Žák skončil v šumperské nemocnici po vážné nehodě na motorce s prognózou, že se už nikdy nepostaví na vlastní nohy. Dnes po několika týdnech rehabilitace už však dokáže s pomocí personálu sejít i do jiného poschodí. Stal se jedním z prvních pacientů nového lůžkového rehabilitačního oddělení Nemocnice Šumperk a to, co s ním tým lékařů a sester dokázal, hodnotí jako zázrak. „Ta nehoda byla opravdu ošklivá. Do olomoucké nemocnice mě odváželi vrtulníkem, měl jsem velkou ztrátu krve a mnohačetné zlomeniny. Podstoupil jsem několik operací. Když mě převezli do Šumperku, skutečně jsem nevěřil, že někdy budu ještě chodit,“ svěřuje se Petr Žák.

 

Šumperské oddělení akutní lůžkové rehabilitace sídlí v nově zrevitalizovaném pavilonu E, zdejší lékaři, zdravotníci a fyzioterapeuti se aktuálně starají o patnáct pacientů. Do budoucna chce nemocnice kapacitu rozšířit na dvě desítky lůžek. Podobné specializované pracoviště dosud ve městě, které je vstupní branou do Jeseníků, chybělo. „Tento typ péče jsme tu dlouhodobě postrádali, a to i s ohledem na stále rostoucí počet operovaných ortopedických pacientů. Nejbližší lůžkové rehabilitační oddělení se dosud nacházelo až v Olomouci, případně ve vzdáleném Prostějově, proto jsme za nové pracoviště velice rádi,“ říká předseda představenstva Nemocnice Šumperk Martin Polach a připomíná velkou spádovou oblast tohoto zdravotnického zařízení. „Zahrnuje severní část Olomouckého kraje včetně Jesenicka a také Orlickoústecko. Na Šumpersku a v přilehlých oblastech je klíčovým poskytovatelem zdravotní péče,“ podotýká.

 

Na rehabilitačním oddělení jsou hospitalizováni převážně pacienti po výměnách kyčelních či kolenních kloubů, po mozkových příhodách nebo po závažných úrazech. „Jsou vystaveni celodenní, několikafázové rehabilitační léčbě, takže výsledky jsou opravdu brzy vidět. S pacienty zde pracujeme nejen po stránce pohybové, ale i kognitivních funkcí, tedy vnímání, myšlenkového rozvoje, tréninku řeči nebo ergoterapie (obor, který prostřednictvím různých metod a technik usiluje o zachování a využívání schopností jedince potřebných pro zvládání běžných denních, pracovních, zájmových a rekreačních činností u osob jakéhokoli věku s různým typem postižení – pozn. red.),“ přibližuje primář lůžkové rehabilitace Tomáš Vilhelm. „Na oddělení poskytujeme akutní rehabilitační péči těm pacientům, kteří mají nějaký handicap, který je omezuje v kvalitě života, ale zároveň mají rehabilitační potenciál. Podmínkou je, aby byli schopni a ochotni s personálem spolupracovat,“ dodává. Rozdíl oproti lázeňské péči je podle něj hlavně v tom, že zde program probíhá celý den a pacienta má trvale na starost jeden fyzioterapeut. Délka hospitalizace přitom může být od týdne až po několik měsíců, záleží na zdravotním stavu daného člověka.

 

Právě v případě Petra Žáka byla nutná hospitalizace trvající už řadu týdnů. „Přijali jsme ho ve stavu, kdy jeho klouby na nohách ztratily původní pohyblivost, se svalovou slabostí a obrnou dolních končetin,“ popisuje vedoucí fyzioterapeutka Kateřina Svitková. Nejprve tak začali s elektrostimulací svalů, posléze cvičili ruce a záda a nakonec se po třech týdnech každodenní rehabilitace Petra díky chodítku podařilo poprvé dostat na nohy. „Je to obrovský bojovník. A když se poprvé postavil, ohromně ho to nakoplo. Já jsem mu osobně slíbila, že pokud naše oddělení někdy opustí, tak po svých,“ přibližuje fyzioterapeutka s tím, že by zmíněného cíle mohlo být už brzy skutečně dosaženo. Nemocnice Šumperk se za posledních osm let dočkala významné proměny za 1,4 miliardy korun. Mezi největší investice patřila stavba nového radiodiagnostického pavilonu, kompletní rekonstrukce pavilonu bývalé chirurgie, z něhož je dnes moderní pavilon následné ošetřovatelské péče, nebo zateplení většiny budov v areálu. Kromě toho nemocnice investovala i do nákupu různé zdravotnické techniky, rozšíření spektra poskytované péče nebo do zavádění nových přístupů k léčbě.