Kudy vedla vaše cesta do Nemocnice Šumperk?
Medicínu jsem studovala na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Praha mě tehdy velmi lákala, ale láska k mému manželovi a rodina mě přivedly zpátky domů. Mám atestaci z interního lékařství a další z rehabilitace. Pracovala jsem ve Fakultní nemocnici Olomouc, poté v lázních Bludov a následně jako rehabilitační lékařka v Nemocnici Šumperk. Naše cesty se s Nemocnicí Šumperk poté na čas rozdělily, aby se v loňském roce mohly opět spojit nabídkou příležitosti na funkci primářky rehabilitačního oddělení, za kterou jsem vedení nemocnice velmi vděčná.

Jaký je o tento obor z řad studentů zájem?
Rehabilitační obor má svá specifika. Jde o nástavbový obor, a aby bylo umožněno lékaři vzdělávání k rehabilitační atestaci, musí předem absolvovat „kmen“ či atestaci z některého ze základních oborů, jako jsou interna, neurologie, ortopedie nebo dětské. Předatestační příprava a atestace jsou náročné, protože zahrnují znalosti napříč medicínskými obory a nutnost absolvovat řadu kurzů. Další vzdělávání a kurzy čekají po ukončení školy i absolventy fyzioterapie. Zájemce o rehabilitaci vítáme. Rehabilitačních lékařů a fyzioterapeutů je stále výrazně méně, než by náš obor potřeboval.

Na co případné zájemce o tento obor lákáte?
Zásadní je umožnění dalšího vzdělávání. Neboť rehabilitace je velmi dynamický obor, který se rychle rozvíjí. Řada poznatků a nových konceptů se velmi rychle zařazuje do praxe. Vedení nemocnice i já toto maximálně podporujeme a snažíme se držet krok s nejnovějšími poznatky a technologiemi. Podporujeme i individuální zájem absolventů o směřování v rámci rehabilitace a snažíme se i v tomto vyjít vstříc. Pro absolventy fyzioterapie je taky důležité, že mohou projít v naší nemocnici lůžkovými odděleními různých oborů, včetně bohaté operativy, a setkají se tak s celým širokým spektrem rehabilitačních diagnóz. Mohou zde pracovat s mnoha nejmodernějšími přístroji, kterými je naše oddělení vybaveno. Mohou se tedy hodně naučit a získat cenné zkušenosti, které by jinde nedostali. V neposlední řadě je zde erudovaný a usměvavý rehabilitační tým, který své zkušenosti rád mladším kolegům předává.

Jaký máte tým?
Skvělý! Tím bychom mohli asi skončit, ale to by vám asi nestačilo, že? Za tu poměrně krátkou dobu, co jsem v nemocnici, mě kolegové přesvědčili, že jsou vstřícní, vzdělaní, svou práci dělají výborně a v případě krize, což je nyní v době „covidové“ prakticky neustále, dokážou táhnout za jeden provaz a vzájemně si pomoci. I přes všechny těžkosti a přetížení dokážou být ještě usměvaví a pacienti od nás odcházejí spokojení.

Co vše pacientům u nás v nemocnici poskytujeme?
Pacientům poskytujeme komplexní rehabilitační péči u širokého spektra problémů s pohybovým aparátem, ať se již týkají bolestí zad, kloubů, pooperačních a poúrazových stavů, poruch hybnosti či sebeobsluhy. Zajišťujeme taky rehabilitaci na lůžkových odděleních naší nemocnice a rozvíjíme aktivní spolupráci s řadou medicínských oborů v péči o naše společné pacienty. Naši pacienti profitují z využití řady nejmodernějších elektroléčebných přístrojů a výborného vybavení vodoléčby, včetně rehabilitačního bazénu s teplou vodou. Za zmínku stojí rozhodně vysokovýkonný MLS laser, který s úspěchem využíváme u řady poruch pohybového aparátu a podle nejnovějších trendů v současnosti i pro pacienty s covidovým i postcovidovým postižením plic. Unikátním přístrojem u nás je také ALTER G pro tzv. „kosmickou chůzi“, který umožnuje nácvik chůze s odlehčením dolních končetin u ochrnutých pacientů či u pacientů po operacích a úrazech dolních končetin. Jsme vybaveni i přístrojem MYO 200, který je určen pro pacienty s inkontinencí a problémy způsobenými slabostí pánevního dna, zejména u žen. Výjimečný je tím, že k posilování svalů pánevního dna využívá principu zpětné vazby (myofeedbacku), kdy zraková kontrola pacienta umožňuje zcela přesnou aktivaci těch správných svalů, a tím významně urychluje proces rehabilitace. Pacienti mohou k léčbě u nás využít rovněž rázovou vlnu nebo podkožní aplikaci plynových injekcí.

Jaké jsou vaše plány s oddělením do budoucna?
Ráda bych v rámci nejnovějších trendů dosáhla postupného dovybavení našeho pracoviště další moderní zdravotnickou technikou, jako např. vysokovýkonným magnetem nebo robotickou rukou. Přála bych si, abychom na našem oddělení byli kolektivem, který je založen ne na rivalitě, ale na spolupráci a kde slovo TÝM není jen planým slovem. Od mého nástupu se snažím o to, abychom my všichni chodili do práce rádi a aby prostředí, ve kterém pracujeme, bylo pro všechny příjemné.

Je něco, na co se chcete nyní zaměřit?
V loňském roce jsme zavedli např. metodiku elektrostimulace hlasivek pro pacienty s poruchami hlasu a po ochrnutí hlasivky po operacích štítné žlázy, která zde dosud prováděna nebyla. V současné době je tato metodika prováděna pouze na čtyřech pracovištích v naší republice a Nemocnice Šumperk je nyní jedním z nich, jako jediná nemocnice v Olomouckém kraji. V poslední době jsme také zavedli velmi potřebnou techniku respirační fyzioterapie pomocí dechových trenažerů, která je vhodná u astmatiků, chronické obstrukční plicní nemoci a postcovidových dechových potížích. Před námi je nyní výzva ve formě vypracování konceptu a využití tzv. telerehabilitace. Jde o pilotní projekt možného využití rehabilitace na dálku za použití pohybových senzorů a aplikací do „chytrých“ telefonů v rámci Pacientské cesty. Pacient za použití senzoru, který si jednoduše připevní na končetinu a který snímá polohu končetiny při cvičení, cvičí v domácích podmínkách dle instrukcí fyzioterapeuta. Senzor je spárován s aplikací v chytrém telefonu, která zaznamenává data a odesílá je na oddělení rehabilitace. My tak můžeme sledovat rozsahy dosaženého pohybu, dobu a správnost cvičení, zpracovávat dosažená data a upravovat další rehabilitaci na dálku. Na to se moc těším, protože se domnívám, že tudy se bude rehabilitace v budoucnu ubírat. Nové metody a koncepty se objevují neustále, takže samozřejmě budeme pružně reagovat, vybírat z nich to nejlepší pro naše pacienty a snažit se je co nejdříve realizovat v praxi.

Vidíte na lidech jejich případné „neduhy“ pouhým okem (držení těla, chůze, atd.)?
Samozřejmě, že ano. Jsem postižená jako každý jiný lékař. Můj manžel se směje, když hodnotím mimoděk lidi na ulici. Sledovací talent mám již za léta praxe vycvičený.

S čím za vámi chodí pacienti nejčastěji?
Samozřejmě s bolestmi zad. Je to „nemoc“ moderní civilizace, překotného životního tempa, nezdravého životního stylu a stresu, kterým všichni procházíme. V souvislosti s prodlužováním věku našich pacientů taky přibývá potíží seniorů s opotřebováním pohybového aparátu různého charakteru.

Jaké jsou negativní vlivy dnešní doby na náš pohybový aparát a jak proti nim bojovat?
Účast chronického přetížení a stresu na problémech s pohybovým aparátem je známá již dlouho. Jednoznačně je popsána neurofyziologická cesta, jak stresové hormony, které se nám tvoří v nadledvinách, přicházejí krevním oběhem do kontaktu s určitými strukturami v mozku. Ty jsou zodpovědné za řízení svalového napětí, a tak dochází ke vzniku zcela typických a stále se opakujících svalových dysbalancí v oblasti zad, zejména v jejich horní části. Proto se u řady pacientů potíže neustále vracejí. NÁŠ TÝM NÁŠ TÝM Nyní v době „covidové“, kdy negativním zprávám a stresu, které se na nás masivně valí ze všech stran, takřka nelze uniknout, je situace ještě horší. Lidé jsou vůči sobě méně ohleduplní, přibývá agresivity, což bohužel vidíme již i my ve svých ordinacích, kdy někteří pacienti si i na nás zdravotnících vybíjejí své frustrace. Navíc je naše společnost nyní spíše zaměřená na nemoc než na zdraví či prevenci a péči o sebe. Obvyklé aktivity, jako třeba sport či cestování, kterými jsme byli zvyklí tato negativa kompenzovat, nyní nemůžeme plně využívat a spolu s pohybovou chudostí se nám to v pohybovém aparátu projeví. Pacient, který pochopí a připustí účast chronického stresu na svých problémech a nechá si od nás vysvětlit možnosti, jak na sobě pracovat, má šanci. Pasivita a očekávání, že za něj rehabilitace problémy vyřeší, v těchto případech nefunguje.

Jak si na tom současná populace stojí se svými těly?
V současnosti vnímám nárůst případů vadného držení těla, skolióz a plochonoží u dětí, což souvisí samozřejmě s nedostatkem pohybu a dlouhodobým sezením u počítačů, bohužel i v rámci on-line výuky. Narostl i počet úrazů, kdy se netrénované tělo snadněji přetíží či zraní. U dospělé populace potom jednoznačně narostly bolesti zad v důsledku chronického stresu a vidíme i nárůst obezity se všemi důsledky, zejména v oblasti nosných kloubů.

Říká se „sportem k trvalé invaliditě“, jaký sport/pohyb je pro naše tělo nejlepší a proč?
Jak u koho, u někoho to tak být může. Je zřejmé, že ne všichni lidé se mohou stát vrcholovými sportovci, a pohybový aparát u sportovců musí mít určité předpoklady, dané i geneticky. Ne vše lze docílit jen poctivým tréninkem, a ne každý pohybový aparát vydrží jakoukoli zátěž. U jednotlivých sportů jsou potom samozřejmě určitá specifika stran hrozby úrazů či přetížení, například u fotbalistů nejčastěji trpí kolenní klouby. Typ pohybové aktivity by si měl ale především vybrat každý sám, protože aktivita jej musí bavit a přinášet mu radost. Pokud to tak není, tak u ní pacient stejně nevydrží a prohlubuje svému tělu jen další stres. Naše tělo je geniální, a když mu umíme naslouchat, řekne nám všechno.

Co považujete za svůj největší pracovní úspěch?
Za největší pracovní úspěch považuji každého spokojeného pacienta, který opouští naše oddělení jako chodící, soběstačný a bez bolesti.

Co vás na vaší práci baví nejvíc?
Různorodost, práce s lidmi, možnost jim pomoci, rozvoj a získávání nových zkušeností a dovedností, ráda se učím nové věci. Velmi mě bavila i akupunktura, kterou jsem roky během rehabilitace prováděla. Viděla jsem rychlé výsledky zejména u řady psychosomatických potíží, a mohla tak pacientům ke standardní medicíně nabídnout něco navíc. V současné době je povinností tolik, že už akupunkturu bohužel nestíhám. Nic se nedá dělat polovičatě. Když čas dovolí, třeba se k ní jednou vrátím.

Čemu se věnujete ve volném čase?
Jsem kreativní člověk. Baví mě různé tvůrčí činnosti, zkoušení nových věcí, nových chutí, design, cestování a hodně čtu. Mám ráda svoji zahradu, kde jsem měla v ruce téměř každý kámen. Ale nejšťastnější jsem se svou rodinou.

Jaké jsou u vás na oddělení novinky?
Začátkem června 2022 budeme pořádat v naší nemocnici rehabilitační konferenci, kde celý náš tým bude mít šanci ukázat, že pečlivě sleduje nové trendy a že má vždy co nabídnout i ve spolupráci s ostatními medicínskými obory. Nabídneme zajímavá témata, skvělé hosty a představíme novinky z našeho oboru. Věřím, že půjde o všeobecně velmi zajímavý počin, kterého stojí za to se zúčastnit.