Petra Klučková ráda cvičí Mohendžodáro, chodí do přírody s Nordic Walking holemi a je vedoucím lékárníkem a odborným zástupcem MAPO lékárny. Kolegu lékárníka Ondřeje Juna baví basketbal, turistika, lyžování, dobré filmy a počítačové hry. Farmaceutická asistentka Kateřina Vamvakaš jezdí nejraději na kole, běhá na běžkách a vyrábí domácí mýdla, masti nebo oleje z vlastních vypěstovaných surovin. Sport všeho druhu, v zimě lyže, snowboard, běžky a v létě kolo, běh, kolečkové běžky, plavání nebo turistika, to jsou záliby magistra Lékárny Nemocnice Šumperk Jana Přemyslovského. Samozřejmě nemá problém se ani válet, ale odpočinek musí být zasloužený. Poslední dobou ho baví audioknihy, protože na klasické poklidné čtení už nemá s dětmi čas. Mezi své koníčky řadí také řízení auta a vaření (to ale nesmí být každý den, jako tomu bylo během jarní koronakrize). Čas se snaží trávit aktivně nejen sám, ale i s rodinou. David Šrámek, doktor farmacie v nemocniční lékárně, sdílí nejraději svůj volný čas s rodinou. Rádi cestují za poznáním do přírody, ale i dosud nenavštívených měst. Baví je hory, pěší turistika a jízda na kole. Sám se nejraději chodí ,,vybít“ do fitcentra na HEAT. V rámci 23. ročníku Dne lékáren jsme je vyzpovídali, co je u nich v lékárnách nového a jak to vlastně „za oponou“ funguje.
Jak je to v lékárně s kompetencemi?
Petra: Klient se v naší lékárně může setkat s farmaceutem – lékárníkem a farmaceutickým asistentem, dříve lékárenským laborantem. Lékárník je oprávněn vydat klientovi léky na lékařský předpis, zdravotnické prostředky vázané na poukaz, ale také volně prodejné léky a další doplňkový sortiment. Farmaceutický asistent však může vydat pouze zdravotnické prostředky na poukaz, volně prodejné léčivé přípravky a další
doplňkový lékárenský sortiment. Všichni se pak společnými silami podílíme na práci v zázemí lékárny, které není zdaleka málo. Jedná se o výdej na žádanky lékařům, práce v laboratoři, objednávání a příjem zboží, administrativní činnost a další.
Jak funguje spolupráce s lékaři?
Ondřej: V bezprostřední blízkosti naší lékárny je několik odborných ambulancí. Ať už je to pediatrická, dermatologická, ortopedická, revmatologická, proktologická nebo alergologická, snažíme se s jejími lékaři komunikovat a držet v lékárně zásoby léků, které předepisují. Cílem je tak zajistit návaznou péči na tyto ambulance a poskytnout maximální komfort všem klientům lékárny. V případě nedostupnosti léčiv aktivně komunikujeme s lékaři a hledáme vhodné alternativy tak, aby byla zajištěna plynulá a komfortní péče.
Kontrolujete i dávkování a sledujete všechna užívaná léčiva každého klienta?
Ondřej: Jednou z povinností lékárníka je sledovat a kontrolovat léky, jež lékaři předepisují. Pravidelně tak kontrolujeme správnost předepsané dávky a sledujeme případné nevhodné kombinace jednotlivých léků. Nestává se to často, ale objevují se případy, kdy se lékař „přepíše” a zvolí nevhodnou dávku, nebo lékovou formu. Stává se, že dva lékaři nezávisle na sobě předepíší podobné léky a hrozilo by předávkování. V takových případech můžeme upravit dávku, dle našich odborných znalostí, nebo kontaktovat lékaře a ve spolupráci s ním nastavit vhodnější léčbu. Nedílnou součástí naší práce je i poradenská činnost. Běžnou léčbu je možné urychlit, nebo zvýšit její účinnost dodržováním potřebného režimu nebo výběrem vhodného doplňku stravy. Klientům můžeme poskytnout doporučení pro zvýšení efektivity jejich léčby. Užitečným nástrojem se nám v poslední době stal přístup k „lékovému záznamu pacienta”, kde můžeme ověřit aktuálně nastavenou medikaci.
Víme, že se za lékárnu účastníte i jedné zajímavé klinické studie, můžete nám o ní povědět více?
Petra: V rámci spolupráce s centrem biologické léčby revmatických onemocnění spolupracuje naše lékárna na klinických studiích vývoje nových léků pro léčbu revmatických onemocnění. Je to velice zajímavá součást práce lékárníka. Musím říct, že jsme si s kolegy v lékárně rozšířili, v této pro nás doposud poněkud neznámé oblasti, naše znalosti. Lékárna se sice podílí na celém procesu vývoje nového léčivého přípravku jen z malé části, ale i tak je naše role pro zadavatele studie nezastupitelná. Práce spočívá v zajištění logistiky, dohledu nad správným skladováním léčiv pro klinické hodnocení v lékárně
a dodržením teplot při uchovávání léčiv pro klinické hodnocení v lékárně. O všech procesech se vede důsledná dokumentace.
Co dělat s prošlými nebo nevyužitými léky?
Kateřina: Pokud máte doma prošlé, nevyužité či jinak znehodnocené léky, doplňky stravy, či obvazový materiál, přineste je k nám do lékárny. Tato léčiva předáváme dále firmě, která zajistí jejich správnou likvidaci. Jediné, co vám nevezmeme, jsou použité obyčejné injekční stříkačky. Rozhodně však nevyhazujte prošlá, nebo jinak znehodnocená léčiva do komunálního odpadu či toalety!
Jaká léčiva a léčivé přípravky v laboratoři připravujete?
Kateřina: Naše lékárna disponuje moderní laboratoří na přípravu léčiv. Aktivně spolupracujeme s lékaři a na základě předepsaných receptur jsme schopni vyrobit různé druhy mastí, roztoků, šamponů, ale také tobolky, jak pro děti, tak pro dospělé. Léčivé přípravky vyrábíme zpravidla na počkání. Pokud je jejich příprava náročnější, domlouváme se vždy individuálně.
Co když zjistíte, že jsou nějaké léky závadné?
Petra: Personál lékárny denně pečlivě sleduje zprávy uveřejňované Státním ústavem pro kontrolu léčiv o aktuálně dostupných lécích na českém trhu a případných závadách v jejich kvalitě. Pokud je zveřejněna zpráva o stažení některého z léčivých přípravků z distribuce, je lékárna povinna učinit patřičná opatření tak, aby byl pacient maximálně ochráněn. Léky se v tomto případě uloží do karantény, nebo se přímo vracejí výrobci. Pokud přímo v lékárně zjistíme, že je léčivý přípravek závadný, nebo nám tuto skutečnost oznámí pacient, je nezbytné ihned informovat Státní ústav pro kontrolu léčiv, který již učiní další kroky.
Jak to, že je v lékárně celoročně „chladněji“?
Petra: Dobrý postřeh! Protože uchovávání léčivých přípravků má svá přísná pravidla týkající se dodržování teplotního režimu v lékárně. Proto i v horkých letních měsících je v lékárně příjemně. Ve všech prostorech lékárny by měla být teplota do 25 °C. Termolabilní léčivé přípravky jsou uchovávány v lednicích při teplotě od 2 °C do 8 °C nebo od 8 °C do 15 °C. Teploty v prostorech i v lednicích jsou pečlivě monitorovány. Vyhovující teplota je dodržována dle požadavků výrobce, a to v řetězci výrobce – distributor léčiv – lékárna tak, abychom zaručili pacientovi maximální bezpečnost, jakost a účinnost léčivého přípravku. V této
souvislosti je dobré si uvědomit, že pokud je lék vydán či zakoupen v lékárně, nelze ho opětovně přijmout do skladových zásob, neboť bychom u tohoto přípravku již nemohla zaručit výše zmíněné parametry.
Pokud chcete, aby si léčivý přípravek zachoval svoji kvalitu, doporučujeme i doma skladovat léky za podmínek doporučených výrobcem.
Je rozdíl pracovat v nemocniční lékárně a kdekoli jinde?
David: Pokud se jedná o výdej pro veřejnost, tak se charakter práce od jiných lékáren příliš neliší. Oproti ostatním lékárnám u nás převažuje výdej na recept. Drobný rozdíl je také ve skladbě léků. Oproti běžné lékárně vidíme v nemocnici častěji některé specializované léky, jež jinde nenajdete. V nemocniční lékárně vnímám větší provázanost a významnější roli lékárny v systému zdravotnictví a také větší ochotu lékařů komunikovat s lékárníky. V neposlední řadě cítím mnohem silnější kontakt lékárníka a pacienta.
Je výhodou, že máte lékaře, kteří předepisují recepty „doma“?
Jan: Rozhodně ano. Pokud jsou jakékoli problémy s recepty nebo nastane výpadek předepsaného léku, jsme schopni se s lékaři obratem a většinou i ochotněji domluvit na možné alternativě. Jsme totiž na „jedné lodi“, což naši vzájemnou komunikaci značně usnadňuje a zefektivňuje. Sortiment lékárny je také přizpůsobený tomu, co ,,naši“ lékaři předepisují, což je i pohodlné pro pacienta, protože své léky si může vyzvednout hned cestou z ambulance a má větší jistotu, že budou skladem.
Má lékárna v nemocnici i svá úskalí?
David: Tak jako všude jsou i zde plusy a mínusy. Největším hendikepem naší lékárny je z mého pohledu to, že jsme rozdělení do dvou budov (výdej pro veřejnost v pavilonu R a výdej na žádanky a laboratoř v pavilonu L), což některé i poměrně jednoduché činnosti komplikuje. Věřím však, že se to výhledově změní a budeme fungovat jako jeden ucelený a dynamický provoz.
Podílí se lékárna také na dnech prevence, jež nemocnice pořádá?
Jan: Určitě ano, tak nějak se to nabízí. Spojení jednotlivých dnů prevence s lékárnou vidíme jako přínosné. Když jsou akce v rámci jednotlivých ambulancí, pozveme pacienty přímo do naší lékárny. Pokud se jedná o akci mimo areál nemocnice, vyrazíme se stánkem do terénu. V průběhu roku ale domlouváme i individuální slevové akce na konkrétní produkty.
Některé z lékáren v nemocnicích fungují 24/7, je to ve vašem případě potřeba? Zvažujete změnu provozní doby?
David: Provoz 24/7 se týká lékáren v nemocnicích ve velkých (krajských) městech, kde je soustředěna veškerá pohotovostní zdravotní péče s velkou spádovou oblastí. Provoz naší lékárny je úzce spjat s odbornými ambulancemi v rámci nemocnice a s jejich ordinačními hodinami. Předepisování receptů a s tím související návštěvnost lékárny mimo ordinační hodiny našich ambulancí je poměrně slabá. Prodloužení provozní doby se tudíž jeví jako krajně neekonomické. Museli bychom značně posílit personál, a i to by byl, vzhledem k nedostatku farmaceutů na trhu práce, velký problém. Zjednodušeně řečeno, navýšené náklady a delší
provozní doba lékárny pár odpoledních receptů neuživí. V našem městě jsou navíc lékárny ve velkých supermarketech, jejichž provozní doba pokryje většinu doby fungování lékařské pohotovosti. Je také určitým trendem dnešní doby, že se lidé shromažďují v pozdějších hodinách v supermarketech a s nákupem si vyzvednou i své léky. Kombinace těchto faktorů tedy racionálně určuje naši provozní dobu. Akutní potřeba medikace je v nočních hodinách zajištěna lékařskou pohotovostní službou pro děti a dorost.