Epilepsie je chronické mozkové onemocnění charakteristické opakovanými a náhodnými epileptickými záchvaty. Záchvatem se rozumí abnormální elektrické výboje v mozku, které dočasně naruší normální přenos informací do různých částí těla. Výboje způsobují změnu ve stavu vědomí, vyvolávají nenormální rytmické pohyby, záškuby nebo chvění končetin, případně i svalové křeče po celém těle. Například v důsledku infekce prodělá takový záchvat řada lidí, epileptikem vás ale lékař prohlásí teprve po výskytu 2 a více nevyprovokovaných záchvatů, které nezpůsobilo akutní postižení mozku (krvácení, úraz nebo zánět).
Epilepsie patří k nejčastějším neurologickým poruchám
Záchvaty se můžou projevovat třeba zahleděním, brněním, výpadkem paměti nebo známými křečemi se ztrátou vědomí. Můžou se vyskytovat kdykoliv v průběhu dne, ale i v noci při spánku. Proto pacienti s přetrvávajícími záchvaty nesmí vykonávat některé činnosti – nesmí třeba řídit motorová vozidla, nebo pracovat s některými stroji.
Diagnózu stanoví neurolog
K určení diagnózy je potřeba dostatek informací o průběhu samotného záchvatu a jeho příčinách. Na vznik epileptického záchvatu může mít vliv nedostatek spánku, alkohol a jiné návykové látky, nebo akutní onemocnění mozku - třeba úraz, zánět nebo cévní příhoda. Diagnózu stanoví neurolog na základě anamnestických údajů a vyšetření pomocí EEG, CT, MRI a dalších. K vyloučeni jiných příčin záchvatových stavů, které mohou imitovat epileptické záchvaty, jsou často potřebná další podrobná vyšetřeni (interní a kardiologické, někdy psychologické a psychiatrické).
Epilepsií může onemocnět kdokoliv, je ale léčitelná
Může to být na základě genetiky, nebo následkem úrazu, porodu, operace, stresu nebo i vypětí. Ve většině případů je ale léčitelná. Nejčastěji se léčí pomocí léků – antiepileptik. Dokážou plně potlačit záchvaty až u 70 % nemocných. Operace přichází na řadu teprve ve chvíli, kdy jde o diagnostikování epilepsie, na kterou léky nezabírají.
Dostatek spánku a omezení alkoholu
To jsou základní doporučení, která mohou snížit momenty provokující záchvaty. Alkohol už se neomezuje úplně, většina pacientů si může dopřát pivo nebo sklenku vína. Také pro všechny epileptiky neplatí, že by světelně blikající podněty vyvolaly záchvat. Není tedy třeba omezovat všechny pacienty v práci na počítači nebo ve sledování televize. Provokační momenty jsou pro každého jiné, a proto je potřeba ke každému pacientovi přistupovat individuálně. Velkému počtu pacientů komplikuje život i ztráta způsobilosti řídit motorová vozidla. Současná legislativa dovoluje řídit pacientům, kteří jsou bez záchvatu alespoň rok.
Co dělat jako laik při cizím záchvatu?
- Odstraňte z dosahu nemocného předměty, které by mu mohly způsobit zranění.
- Nebraňte záškubům nebo křeči, neotvírejte násilím ústa.
- Pokud trvá porucha vědomí i po skončení záchvatu, opatrně přetočte nemocného na bok do stabilizované polohy.
- Pokud po záchvatu přetrvává zmatenost, snažte se nemocného fyzicky neomezovat (pokud nehrozí poranění dotyčného nebo druhých osob).
- Zjistěte jestli nedošlo k poranění, zejména hlavy nebo páteře.
- Pokud jde o první záchvat v životě, nebo pokud záchvat trvá déle než 3 minuty, zavolejte záchranku.