Když se vysloví název obce Bratrušov, většině obyvatel našeho regionu se vybaví tragédie, během níž bylo na tehdejší vojenské střelnici popraveno těsně před koncem II. světové války šestnáct severomoravských odbojářů a kterou při silnici vedoucí ze Šumperka připomíná pomník. Je to místo, kam si chodí občané, představitelé veřejné správy a studenti na začátku května každoročně připomínat tento tragický okamžik. Na památníku si můžeme přečíst jména obětí, které by neměly být nikdy zapomenuty. Památník sice stojí na katastru Šumperka, ale historické spojení s pojmenováním Bratrušov je neoddělitelné.
Historie Bratrušova sahá hluboko do středověku. První zmínka o obci pochází z roku 1371. Její dnešní název byl uměle vytvořen, stejně jako u mnoha okolních vesnic, z původně německého Brattersdorf, tedy Bratrušova ves. Převaha německého obyvatelstva byla naprostá. Po roce 1900 až do II. světové války se počet obyvatel pohyboval kolem tisícovky. Vše změnilo nacistické šílenství po roce 1938 v Sudetech, jehož důsledkem byl masový odsun původního obyvatelstva, stejně jako v celém regionu včetně Šumperka.
Bratrušov byl vždy podhorskou zemědělskou vesnicí, jedinou výrobní jednotku představoval vodní mlýn. S rozvojem průmyslu v 19. století však obyvatelé nacházeli uplatnění v šumperských podnicích. V roce 1960 byla k Bratrušovu připojena osada Osikov, která je dnes již většinou rekreační oblastí. Mezi lety 1980 a 1990 byla obě katastrální území připojena k Šumperku, aby se nakonec v roce 1990 opět osamostatnila.
Současným starostou Bratrušova je Ing. Radek Novotný, se kterým si budeme povídat především o současném postavení obce v regionu a možnostech jejího dalšího rozvoje.
Když bychom začali po historickém úvodu porovnáním, jak se žilo obyvatelům Bratrušova před sto lety a jak dnes, co bylo stejné nebo podobné a co se změnilo výrazně?
Před sto lety se v Bratrušově mluvilo německy a velká část zdejších rodin po mnoho generací hospodařila na okolních zemědělských pozemcích. Když se podíváte na svahy kolem obce, musela to být velká dřina. Ale již tenkrát pracovala většina obyvatel v šumperských textilkách a dalších podnicích, jen zřejmě tenkrát docházeli většinou pěšky. Rozdíl je také v počtu obyvatel, dnes žije v Bratrušově 650 obyvatel.
Bratrušov nemá a vlastně nikdy v historii neměl na svém území téměř žádný průmysl. Kam jezdí za prací místní obyvatelé dnes?
Obyvatelstvo se sice kompletně obměnilo, ale to, že většina jezdí za prací do Šumperka, je stejné. Díky dnešní mobilitě někteří i do Olomouce. S dojížděním není zásadní problém, obcí projíždí v pracovní dny osm párů autobusových spojů hrazených krajem. V obci působí několik drobných řemeslníků, stolařů či zámečníka. Funguje zde také soukromá zemědělská farma. Přímo na obci jsou zaměstnáni čtyři lidé. Kromě starosty ještě ekonomka a dva údržbáři. Vzhledem k rozlehlosti obce a velikosti katastru je to vcelku skromná sestava.
Čím žije každodenně dnešní obec? Najdeme v Bratrušově aktivní občanské spolky?
Spolkový život v obci funguje velmi pěkně. Podílejí se na něm Sbor dobrovolných hasičů, Sokol, Pátrači po historii Bratrušova a máme zde také ochotnický divadelní spolek. Zázemí pro ně představuje kulturní dům, který mohou pro své aktivity využívat zdarma. V sále se provozují třeba sportovní aktivity – cvičení, stolní tenis, florbal nebo fotbalová přípravka pro mládež. Z kulturního programu zde máme například koncert cimbálky, divadelní představení, hasičský a sokolský ples. Velmi aktivní je také obecní knihovna. V létě je v obci pořádán hudební festival. Historické zkoumání Pátračů přesahuje hranice obce. Zasloužili se o obnovu hromových křížů na okolních kopcích a mimo jiné také odhalili přesné místo, kde byl hrob zastřelených odbojářů zavražděných těsně před koncem války. Jsme velmi rádi, že Nemocnice Šumperk je v této oblasti naším partnerem a podporuje občanské aktivity v obci.
Dnes je dosti populární stěžovat si z pozice malých obcí na nedostupnost služeb, včetně těch zdravotnických. Jak tento problém vnímáte ze své pozice?
Samozřejmě, že vždy to může být lepší. Ale jsme si vědomi, že žijeme v blízkosti okresního města, které je pro nás zázemím pro kulturu, sport i služby. Autem jsme v centru Šumperka za pět minut, autobusem za deset. Dnešní náklady na dopravu nejsou nijak vysoké. S městem nás také spojuje cyklostezka, kterou lze využít na dojíždění, ale zřejmě slouží více rekreačnímu vyžití. V minulosti byl v obci provozován obchod, ten však konkurenci blízkého Kauflandu neměl šanci ekonomicky zvládnout. Dříve dojížděl do obce praktický lékař, v současné době již jezdí lidé za zdravotní péčí do Šumperka, ale nezdá se, že by to byl velký problém. V obci máme krásně fungující mateřskou a základní školu s prvním stupněm, zatím s dostatečným počtem žáků, nemusíme řešit výjimku. V obecních prostorách nabízíme zázemí pro kadeřnictví, kosmetiku a masáže. Pokud by byl zájem tyto služby rozšířit, jsme připraveni o tom jednat.
Jaká životní cesta Vás přivedla do čela obecního úřadu? Byl to plán, nebo to zařídil život?
Vystudoval jsem železniční průmyslovku v Šumperku a pokračoval na Vysoké škole dopravní v Žilině. Dva roky jsem pracoval v oboru a pak nastoupil na městský úřad v Šumperku na odbor dopravy, který jsem mnoho let řídil. Zároveň jsem byl v Bratrušově zástupcem starostky. Když odešla do důchodu, tak se věci seběhly tak, že jsem opustil úřad a byl jsem zvolen starostou. Takže to spíše zařídil běh života. Praxe na úřadě pro mě byla skvělým základem. Díky tomu mám za sebou zkoušky odborné způsobilosti, orientuji se v zákonech i v celé veřejné správě.
Jakou vizi má zastupitelstvo Bratrušova a Vy jako starosta pro nadcházející léta?
V zastupitelstvu se mnou pracuje osm spoluobčanů z Bratrušova a já si jejich spolupráce velmi vážím. Naším cílem je udržet v obci obyvatele a nabídnout příjemné podmínky pro klidný a pohodový život všech občanů obce, pro jejich bydlení, případně práci v obci. Nasloucháme všem věkovým kategoriím a snažíme se jim vyhovět v jejich přáních, pokud je to možné. Když se podíváte na sevřené údolí kolem cesty, tak je zřejmé, že nemáme příliš mnoho prostoru pro výstavbu desítek domů. Z tohoto hlediska jsme v dalším rozvoji poněkud omezeni. Proto bychom chtěli udržet alespoň stejný počet obyvatel obce, pokud možno i první stupeň základní školy. I když průměrný věk je dnes 45 let a stále se zvyšuje, naopak počet narozených dětí se každoročně snižuje. Lehké to nebude, ale jsme připraveni se postavit všem výzvám, které nás v budoucnosti čekají.