Pane primáři, co je nanoskopie a v čem spočívají její největší výhody?
Primárně jde o metodu diagnostickou. Její největší výhoda je v miniinvazivitě – jehla o šíři do 2 mm s kamerovým čipem na konci umožňuje prohlédnout i malé kloubní dutiny. Není nutný chirurgický řez, ale pouhý vpich, jako při odběru krve. Při použití mikro nástrojů lze ale rovnou provést i zmíněný terapeutický zásah. Ten umožňuje odstranit cizí tělesa a poškozené části kloubu, reparaci nerovností, vyčištění kloubu, odběr tkání pro další zejména histologické vyšetření nebo cílené vyšetření stability vazivového komplexu kloubu a podobně. Rychlost a objektivita jsou další přednosti této metody. Je přesnější než magnetická rezonance. Zobrazovací metody čte přece jen člověk s možnou špatnou interpretací nálezu. Při nanoskopii je tato chyba eliminována možností dynamického vyšetření a terapeutického zásahu.
Kdy metodu nanoskopie využíváte?
Technicky je díky ní možné provést operaci nejenom velkých, ale také malých kloubů. Primárně se používá pro kolenní kloub a jeho patologie. Zejména u poruch vazů, chrupavek, menisků, je vhodná ale i pro oblast hlezna, ramene, lokte, zápěstí a kořenového kloubu palce na noze.
Jak to, že je nanoskopie tak rychlá?
Jedná se o operaci v lokální anestezii, což je prioritní výhoda, ale i nevýhoda v tom, že operovat můžete, pokud trvá efekt anestetika a pacient se cítí komfortně. Na druhou stranu může pacient ihned po zákroku, dle kvality váhonosných částí kloubu, plně došlápnout a doslova odejít po vlastních. Bez nutnosti hospitalizace, zátěže nemocnice, potřeby pracovní neschopnosti, resp. vzniku dalších omezení v životě.
Je hrazena ze zdravotního pojištění?
Ano, nanoskopie je hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Aktuálně tento výkon domlouváme. Zatím jsme v pilotní fázi a ošetřujeme první pacienty. Zjišťujeme tak zpětnou vazbu, efekt, možnosti samotné metody a rozšiřujeme indikace. Do budoucna by nanoskopie měla být dostupná do několika týdnů od indikace lékařem, což je její hlavní benefit.
Jaroslav Plhák je stálým „zákazníkem“ primáře našeho ortopedického oddělení MUDr. Jána Debreho, Ph.D. Absolvoval u něj již dva zákroky a ve chvíli, kdy jsme se s ním v ambulanci seznámili, čekal jako pacient č. 1 na třetí zákrok, nanoskopii.
Co všechno jste na naší ortopedii již absolvoval?
Primář Debre mi operoval obě kolena. První prasklý meniskus jsem měl před sedmi lety a ten druhý dva roky potom. Protože mě to první operované koleno teď začalo znovu zlobit, donutil jsem se jít po letech opět na kontrolu. Na magnetické rezonanci bylo zjištěno, že mám poškozenou chrupavku a odřenou holenní kost. Na základě výsledků vyšetření mi primář Debre sdělil, že jsem ideálním prvním pacientem právě na nanoskopii.
Jak moc vás koleno limitovalo?
Měl jsem velké problémy při chůzi z kopce nebo i ze schodů. Koleno se mi po námaze začalo plnit vodou. Nemohl jsem sportovat tak, jak jsem byl zvyklý. Např. volejbalové tréninky jsem musel zcela vynechat, abych zvládl odehrát alespoň turnaj. Potom jsem se samozřejmě dával asi týden opět dohromady. Podvědomě noze ulevuji, a to je vidět už i na svalstvu. Z důvodu této disbalance mě začala bolet dokonce i záda.
Neměl jste ze zákroku obavy?
Operační sály nejsou moje oblíbená disciplína, nicméně šumperské ortopedii, a především jejímu primáři, stoprocentně věřím. A vzhledem k tomu, co všechno jsem s nimi již absolvoval, jsem poměrně ostřílený pacient. Vždy jsem se nechal uspat jen od pasu dolů a sledoval, co všechno se v mém koleni odehrává. Tentokrát to bude ale prý rychlé a pouze s lokální anestezií. Takže jsem přijel autem a jedu potom zpátky do práce. V podstatě jsem si mezi jednáními odskočil na operaci (smích). Na posledním jednání jsem odmítl kávu se slovy: Děkuji, nedám si, za 30 minut jdu na operaci.
Vy jste přišel za půl hodiny ze sálu skutečně po svých?
No jasně! Umrtvení injekcemi jsem cítil, ale potom už nic, jen lehké tlačení. Během zákroku jsem kontroloval jako vždy pana primáře, jestli to dělá správně (smích). Díky nanoskopii jsme zjistili, že byl poškozený meniskus a primář ho i rovnou ošetřil. Tato skvělá metoda mě ušetřila dalšího operačního zákroku. Byla to kontrola a zákrok v jednom. Samotný výkon netrval víc než deset minut. Teď mě čeká asi čtyři dny klidového režimu a pátý den už můžu lehce začít sportovat. Půjdu s malým synem na tenis. Na kontrolu mám přijít za týden. Plnou zátěž koleni mám dát podle toho, jak se budu cítit.
Jak se cítíte třetí den po zákroku?
Nad má veškerá očekávání. Odpoledne po operaci mne koleno trochu bolelo, což ale spravil jeden „brufínek“. Následující den už bez bolesti, pouze lehké kulhání dané větším množstvím tekutiny v koleni. Druhý den po operaci bez bolesti a normální chůze. Dnes, tedy třetí den dopoledne, si jdu dát wellness, zaplavat si a odpoledne již mám rezervovaný tenisový kurt s mým sedmiletým synem. Tak uvidíme, kdo zvítězí (smích). Každopádně nanoskopie super a obrovské díky, jako vždy perfektnímu, panu primáři a celé jeho šumperské ortopedii.