Superaseptický operační sál

Jednou z prvních masivních investic byla hned v roce 2015 rekonstrukce operačního sálu v pavilonu C. Původní sály zde byly vybudovány už v roce 1993, a tak již nevyhovovaly tehdejším nejmodernějším trendům. Přestože vlastníkem onoho pavilonu C bylo tehdy město Šumperk, rozhodl se MUDr. Martin Polach, MBA do potřebné přestavby investovat vlastní finanční prostředky. Rekonstrukci za více než 17 milionů korun zvládla tehdy nemocnice za plného provozu a za rekordních jedenapadesát dnů.

Superaseptický operační sál je vybaven moderní technologií, která například díky regulaci teploty a přetlakové filtraci vzduchu pacienty maximálně chrání před vznikem infekce během operací, čímž zabraňuje vzniku následných komplikací. Operatéři zde mají k dispozici také čtyři počítače kryté sklem, na kterých vidí rentgenové snímky. Navíc zde tehdy byla výrazně lepší operační světla, která značně usnadňovala zákroky na dlouhých kostech. V neposlední řadě přinesla rekonstrukce také novou dispoziční úpravu předsálí, ve kterém anesteziologové připravují pacienty na sál. To umožňuje nejen rychlejší přesun pacientů, ale i možnost provést více operací během jednoho dne.

Magnetická rezonance

Na počátku roku 2017 zahájila Nemocnice Šumperk provoz nového pracoviště magnetické rezonance (MRI). Jeden z nejmodernějších diagnostických přístrojů v hodnotě 32 milionů korun otevřela v tehdy novém pavilonu R.

Přístroj dokáže díky svým kvalitním zobrazovacím schopnostem odhalit například poškozené vazy v koleni, vyhřezlou ploténku nebo upřesnit rozsah nádorového onemocnění. Oproti CT má lepší schopnost zobrazení měkkých tkání a pacient zároveň není vystaven radiační zátěži. Magnetická rezonance, kterou nemocnice pořídila, patřila navíc mezi nejmodernější přístroje té doby. Ve srovnání se staršími typy magnetických rezonancí má ta šumperská větší vyšetřovací otvor o šířce 70 centimetrů, takže vyšetření je nejen komfortnější, ale lékařům umožňuje vyšetřit i silnější pacienty. Díky krátké délce tunelu a systému potlačení hluku se snižuje i možný pocit klaustrofobie. Ve srovnání se staršími stroji jsou zde rovněž výrazné technické inovace v konstrukci přístroje, ať už v převodu signálu nebo v cívkách používaných při vyšetření. To vše zajišťuje vyšší kvalitu a rychlost zobrazení. Nové zobrazovací sekvence navíc umožňují upřesnit diagnózu některých onemocnění.

V roce 2023 pak došlo k upgradu stávající MRI. Byla obměněna vnitřní část přístroje i jeho program, a to především rozšířením o umělou inteligenci. Ta pomáhá nejen zrychlit a zpřesnit vyšetření, ale výsledný obraz je díky ní daleko čistší a lépe čitelný. Více se o umělé inteligenci na MRI dočtete níže.

Alter G

Jako jedno ze dvou zdravotnických zařízení v České republice se naše nemocnice v květnu 2018 pochlubila novým rehabilitačním přístrojem – antigravitačním trenažérem chůze. Speciální rehabilitační přístroj pracuje na principu, který vyvinula NASA, a to na rozdílu tlaku vzduchu. Jedná se o speciální pohyblivý pás uzavřený v nafouknuté bublině. Je možné v ní usměrnit tlak vzduchu a simulovat tak antigravitační prostředí, tedy prostředí s menší zemskou přitažlivostí. Pacientovi se na dobu cvičení „sníží“ jeho hmotnost až na jednu pětinu, takže je nadnášen tak, jako by chodil po Měsíci. Nejvíce přístroj využívají pacienti po úrazech a operacích dolních končetin. Zejména u endoprotéz nosných kloubů, fraktur krčku stehenních kostí či fraktur kotníku, kdy je na začátku nutná chůze s odlehčením operované dolní končetiny, je tento přístroj k nezaplacení.

Denzitometr

Kostní denzitometrie je vyšetřovací metoda, díky které lékaři zhodnotí hustotu kostní tkáně. Jde o nebolestivé vyšetření, během něhož denzitometr změří obsah minerálů v kostech. Vyšetření pomáhá odhalit takzvanou osteoporózu, tedy onemocnění způsobené řídnutím kostí.

Do roku 2024 Nemocnice Šumperk vlastní denzitometr neměla, a tak museli lékaři své pacienty na toto vyšetření posílat do okolních zdravotnických zařízení. V první polovině minulého roku ovšem zrekonstruovala prostory nové ambulance a stroj za více než 1 milion korun zakoupila. Nejen, že se tak zvýšil komfort našich vlastních pacientů, ale také jsme schopni uspokojit poptávku po této službě od ambulancí v okolí. Odhadem denzitometrické vyšetření v naší ambulanci podstoupí ročně stovky lidí.

Mikrobiologická laboratoř

Mikrobiologické nálezy mají zásadní vliv na rozhodování lékařů o dalším léčebném postupu a mnohdy vlastně rozhodují o životě pacienta. Do roku 2017 posílali lékaři šumperské nemocnice odebraný biologický materiál do externích laboratoří, jelikož jim chybělo vlastní odborné pracoviště. V srpnu téhož roku však Nemocnice Šumperk otevřela nové oddělení klinické mikrobiologie. Lékaři tak mají k dispozici laboratorní výsledky z vyšetření mnohem rychleji a mohou včas zahájit potřebnou léčbu. Do nového mikrobiologického pracoviště investovala tehdy nemocnice víc než 5 milionů korun.

Novinku tehdy uvítali i okolní ambulantní specialisti, kteří zasílají pacienty k vyšetření nebo zákrokům do nemocnice. Pokud jsou jim totiž provedena laboratorní vyšetření v průběhu hospitalizace, může o tom nemocnice terénní specialisty informovat a výsledky zaslat elektronickou cestou, čímž se zabrání mnohdy zbytečným opakovaným vyšetřením. Další nespornou výhodou je fakt, že pracovníci laboratoře jsou přímo uvnitř jednoho areálu a mohou tak s ošetřujícími lékaři konzultovat i průběžné výsledky. Jejich pomoc a třeba i osobní konzultace může mít pro lékaře a v konečném důsledku pak i pro pacienta obrovský přínos.

V roce 2023 se naše mikrobiologická laboratoř rozšířila o další část, a to úsek PCR diagnostiky. Jedná se o velmi citlivou metodu, se kterou se většina z nás dobře seznámila v období Covidu. Dvě nové místnosti PCR – jedna izolační, druhá amplifikační – v sobě skrývají opravdu velký počet potřebné techniky. Diagnostikují se zde jak respirační, tak také pohlavně přenosná onemocnění.

Oddělení následné péče

V červenci roku 2022 otevřela Nemocnice Šumperk nový pavilon komplexní následné intenzivní a ošetřovatelské péče. S celkem 93 lůžky se zařadila mezi největší komplexní centra poskytující tento druh péče.

V přízemí pavilonu se nachází zázemí pro následnou intenzivní péči, následnou ventilační péči a dlouhodobou intenzivní ošetřovatelskou péči. Vyjmenované druhy péče jsou určeny pacientům, kteří už nevyžadují akutní péči na ARO, ale jejich stav i nadále vyžaduje intenzivní péči, neboť se u nich neobnovila jedna, nebo více životních funkcí. Tito pacienti již nemusejí být hospitalizováni na ARO nebo JIP, nicméně jejich zdravotní stav nedovoluje pobyt na klasickém oddělení. Jde tedy o takový mezistupeň zdravotní péče mezi intenzivním a akutním lůžkem a zároveň o uvolnění lůžka ARO pro pacienty akutně na životě ohrožené. Zatímco na ARO nebo JIP bývají pacienti hospitalizovaní několik dní, na lůžkách dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče to může být i několik týdnů. Celá přestavba včetně nákupu lůžek a přístrojové technologie přišla na 220 milionů korun.

Intermitentní dialýza

Přestože ji lékaři využívají jen občas, v kritických situacích dokáže zachránit život. Řeč je o intermitentní dialýze, kterou Nemocnice Šumperk pořídila v červnu roku 2023 na své anesteziologické oddělení. Pomáhá s poskytováním nezbytné dialyzační péče jak chronickým pacientům, tak třeba se záchranou života u intoxikací. Díky přístrojové novince navíc už zdravotníci nemusejí převážet pacienty za dialýzou mimo areál nemocnice. Před jejím pořízením tak museli činit někdy až třikrát týdně.

Zařízení jsme si nejprve na zhruba 1 rok pronajali. Technologická novinka se ale osvědčila natolik, že jsme se rozhodli si přístroj za bezmála 1 milion korun pořídit nastálo.

Laparoskopická 3D ICG věž

Laparoskopické operace, po kterých zůstanou jen malé jizvy po vpichu sondy, patří dnes už k naprosto běžným metodám chirurgických operací. Doba jde ale neustále dopředu a s ní i technika. A tak jsme v prosinci roku 2023 zakoupili dvě nové laparoskopické věže, které jsou vybaveny také 3D a ICG technologiemi.

Operace za pomoci 3D technologie jsou přesnější a bezpečnější. Operatéři při nich mají nasazené speciální 3D brýle, podobné těm, které si lidé nasazují třeba v kině. Ty jim umožňují lépe vnímat hloubku a umístění různých útvarů v břišní dutině. Prostorové vidění a vysoké rozlišení napomáhají rozpoznat, správně uchopit a přesně separovat i velmi jemné tkáně a křehké struktury. Laparoskopická věž tak umožňuje lépe zvládat zejména operace v obtížnějším anatomickém terénu a také snižuje riziko operačních komplikací.

Speciální ICG technologie pak kombinuje použití speciální optiky s nitrožilně podaným barvivem, kdy se pacientovi vpraví do těla speciální kontrastní látka, kterou si pak lékaři mohou s pomocí nového laparoskopu zobrazit. Technologická novinka umožňuje přepínat mezi normálním a speciálním obrazem se zdůrazněním více prokrvené tkáně, která se díky zobrazení kontrastní látky operatérovi doslova „rozsvítí“. Vzniká tak obraz v reálném čase, který umožňuje operatérovi zhodnotit dostatečné prokrvení operovaných orgánů, identifikovat důležité cévní zásobení a určit, kde se nachází to nejrizikovější místo. Obrovskou výhodou je také skutečnost, že lékaři mohou obě technologie během jednoho zákroku kombinovat. Nový komplet dvou laparoskopických věží přišel na více než osm a půl milionu korun.

KTG centrální monitorovací systém

Kardiotokografické (KTG) sledování je standardní součástí monitorace plodu jak ke konci těhotenství, tak během samotného porodu. Na jaře roku 2024 jsme naši porodnici vybavili speciálním centrálním monitorovacím systémem. Ten lékařům umožňuje z jakéhokoliv místa v nemocnici sledovat na iPadu srdeční akci plodu i frekvenci a intenzitu děložních stahů. Tím mají v podstatě kdykoli dokonalý přehled o průběhu porodu a o stavu miminka.

Kromě centrálního monitorovacího systému jsme na naše porodní boxy již v roce 2023 zakoupili také nové kardiotokografické monitory s telemetrickými sondami. To znamená, že se nastávající maminky mohou volně pohybovat, lehnout si do úlevové polohy, a to i během pravidelného a nezbytného monitorování plodu. Maminky se mohou jít i sprchovat, protože sondy jsou voděodolné.

Před zakoupením těchto bezdrátových KTG se monitoring plodu prováděl tak, že byly budoucí maminky napojeny na přístroj a mohly se pohybovat jen tak daleko, kam dosáhly kabely od jednotlivých sond. To bylo značně nepohodlné nejen pro budoucí rodičky, ale i pro personál porodního sálu. To se díky bezdrátovým telemetrickým sondám úplně změnilo. Nové monitory a centrální monitorovací systém přišly dohromady na více než 3 miliony korun.

Umělá inteligence

Umělá inteligence stále více proniká do mnoha odvětví a zdravotnictví není výjimkou. Své o tom vědí i lékaři naší nemocnice, kterým umělá inteligence pomáhá hned na několika odděleních.

V roce 2023 jsme začali jako jedni z prvních testovat systém od české společnosti Carebot. Tento asistenční software za pomocí umělé inteligence se strojovým učením pomáhá hledat v rentgenových snímcích hrudníku různé nálezy. Naši lékaři hodnotili shodu systému a jejich vlastního hodnocení. Případné odchylky ve smyslu falešně negativní nebo falešně pozitivní diagnózy zaznamenávali a tyto informace pak pravidelně předávali společnosti Carebot, která software vyvíjí. Postupem času bylo vidět, že se systém zlepšuje, že je schopen hodnotit snímky mnohem spolehlivěji. Systém může významně pomoci zejména mladým lékařům při získávání prvotních zkušeností během popisu snímků, konečné slovo bude mít ale vždy lékař.

Od května 2024 pomáhá umělá inteligence také lékařům na našem pracovišti magnetické rezonance. Díky rekonstrukčnímu algoritmu zrychluje vyšetření a lékařům generuje obrazy s mnohem vyšším rozlišením. Vyšetření na magnetické rezonanci je standardně poměrně zdlouhavé a kvůli vysokému hluku, připomínajícímu údery kladivem, za kterým stojí překlápění magnetických polí během vyšetření, také velmi nepříjemné. Nová technologie ale pomocí umělé inteligence vyšetření významně zkracuje. Jedná se o technologii rekonstrukce obrazu, která z hrubých dat generuje obrazy s vysokým rozlišením. V podstatě jde o to, že se obraz nasbírá rychleji a umělá inteligence ho umí následně díky rekonstrukčnímu algoritmu dopočítat. Program navíc dokáže velmi inteligentně odstranit šum z obrazů, což vede ke zvýšenému anatomickému a prostorovému rozlišení. V konečném důsledku tak umožňuje nejen rychlejší vyšetření pacienta, ale výsledné obrázky jsou i kvalitnější.

Kromě výše zmíněných investic nejde nezmínit další významné novinky. V roce 2020 jsme kompletně vyměnili naše operační nástroje – jako první nemocnice v Česku jsme si instrumentárium pronajali od společnosti B. Braun Medical.

V roce 2023 jsme zakončili komplexní výměnu pacientských lůžek. Kromě oddělení ARIP a NIP, kde musejí být speciální lůžka pro akutní péči, tak pacienti na všech odděleních ulehají na pohodlná, elektricky polohovatelná lůžka.

V témže roce jsme také otevřeli zcela nové oddělení akutní lůžkové rehabilitace. Na něm tým lékařů, zdravotníků a fyzioterapeutů poskytuje akutní péči pacientům po ortopedických operacích, mozkových příhodách či po úrazech.

Za zmínku stojí také kompletní obměna vozového parku v červnu roku 2024. Nemocnice tehdy zakoupila 12 nových přepravních vozů za 20 milionů korun. Nechybějí v nich klimatizace, polohovatelná nosítka ani sedačky pro převoz pacientů. Všechny vozy jsou také poháněny na všechna 4 kola, aby především v zimě zvládly cestu i do hůře přístupných terénů.

Nemocnice Šumperk má nadále ambici být zdravotnickým zařízením špičkové kvality, a proto plánuje její majitel do rozvoje a zdravotnické techniky i nadále investovat.