Asi nemůžeme začít jinak než tématem koronaviru. Procházíme jednou z nejvíc zatěžkávacích zkoušek českého zdravotnictví. Jak si v této zkoušce zatím vede šumperská nemocnice?

Ačkoliv mám za to, že je na celkové hodnocení ještě brzy, osobně myslím, že si naše nemocnice vede dobře. Situaci se nám daří zvládat zejména díky našemu personálu, jeho obětavosti a týmovosti. Všem našim zaměstnancům bych tímto rád znovu poděkoval, přičemž mé poděkování patří nejen zdravotníkům pečujícím o COVID pozitivní pacienty, ale též nezdravotnickému personálu, bez něhož by nemocnice jako celek nefungovala. Současně bych chtěl poděkovat i příslušníkům dalších složek integrovaného zdravotnického systému, kolegům z jiných zdravotnických zařízení a všem dalším, kteří se podílejí na potlačení této epidemie a záchraně lidských životů. Věřím, že jsme na dobré cestě ke zvládnutí celé situace, ale ještě stále nemáme zcela vyhráno.

Nemocnici vedete už třetím rokem. Co vás na celé situaci okolo koronavirové pandemie překvapilo nejvíce?

V obecné rovině mě překvapila vlna solidarity, která se strhla zejména mezi obyvateli navzájem. Nechtěl bych však opomenout ani celou řadu lidí, podnikatelů i větších firem, jež nás už od první vlny podporují. Ať už ve formě děkovných dopisů nebo věcných darů. Za to jim také velmi děkuji. Mám-li otázku vztáhnout konkrétně k naší nemocnici a současně být trochu kritický, bohužel mě v negativním smyslu překvapil postoj a chování některých našich kolegů. Ač to ne vždy bylo jednoduché, nakonec jsme si ale vždycky nějak poradili.

Hodně se mluví o únavě personálu, který určitě zaslouží velký obdiv za to, jak celou situaci zvládá. Ale spoustu času kvůli pandemii tráví v nemocnici také management. A to už podruhé v letošním roce. Asi to musí být i pro vás náročné. Nenastala letos situace, kdy jste zalitoval, že jste se rozhodnul postavit do čela jejího vedení…?

V situaci, kdy personál v první linii pracuje na 110 %, považuji za zcela samozřejmé, že tak pracuje i vedení nemocnice. Všichni společně cítíme odpovědnost za zajištění zdravotní péče pro oblast Šumperska a širokého okolí. Svého rozhodnutí postavit se do čela Nemocnice Šumperk nelituji. Naopak letošní rok mě jen utvrdil v tom, že čas a úsilí, které práci věnujeme, má smysl. Mít kolem sebe tým lidí, na které se člověk může spolehnout, je v těchto chvílích obzvláště důležité, a já si toho velmi vážím.

Kvůli pandemii jste také museli na několik týdnů omezit plánovanou operativu. Jaké dopady to na nemocnici bude mít? Ať už zdravotní nebo finanční?

Jenom v naší nemocnici došlo během druhé vlny pandemie k odložení téměř tisícovky plánovaných operačních výkonů, přičemž návrat k normálu může v některých odbornostech trvat i několik měsíců. Pokud jde o zdravotní dopady tohoto opatření, netroufnu si je v současné chvíli hodnotit. Naopak pokud jde o ekonomické dopady, již nyní víme, že u některých poskytovatelů zdravotních služeb budou zcela zásadní.

Museli jste kvůli covidu přehodnotit nějaké plány na příští rok?

Snažíme se dělat maximum pro to, abychom byli schopni všechny naše plány pro příští rok zrealizovat.

Když už jsme u těch plánů… Jaké zásadní investice čekají nemocnici v následujících letech?

Rádi bychom dále pokračovali v naplňování generelu rozvoje areálu nemocnice a v investicích do přístrojového a dalšího vybavení jednotlivých pracovišť. Mimo jiné nás čekají i nemalé investice do nezdravotnických provozů, včetně toho stravovacího a prádelenského.

Současná pandemie bohužel zastínila i letošní výročí. Je to pět let, kdy nemocnice změnila svého vlastníka, jímž je váš otec, lékař Martin Polach. Nemocnice se díky tomu změnila doslova k nepoznání. Za posledních pět let do ní investoval přes jednu miliardu korun. Která z investic je z vašeho pohledu pro nemocnici i region nejzásadnější?

Přiznám se, že neumím vybrat jednu, kterou bych považoval za nejzásadnější. Naopak jsem přesvědčen, že jedna bez druhé by nedávaly smysl a všechny považuji pro náš region za významné. Tyto investice, v širším slova smyslu, umožnily zajistit místní a časovou dostupnost zdravotních služeb našim pacientům. Za těch pět let toho nebylo málo. Všem, kteří se na rozvoji nemocnice podíleli a podílejí, patří mé velké poděkování, přičemž to největší patří právě mému otci. Bez jeho podpory, a to nejen finanční, bychom dnes nebyli tam, kde jsme.

Nemocnice Šumperk je v podstatě „rodinná firma”. Je to podle vás výhoda nebo přitěžující okolnost? A proč jste se nakonec po studiu práv rozhodnul věnovat zdravotnictví?

Vše má samozřejmě své pro a proti. Ale jsem rád, že mám otcovu důvěru a mohu se podílet na vedení nemocnice. Asi není náhoda, že je mi oblast zdravotnictví blízká, jelikož oba moji rodiče jsou lékaři. A v době, kdy jsem se aktivně věnoval právnické profesi, jsem se zabýval zejména právem zdravotnickým. To, že dnes stojím v čele managementu nemocnice, je vlastně důsledek mnoha okolností…

Tomu, aby se nemocnice rozvíjela pozitivním směrem, věnujete značné finance i úsilí. Jak pak vnímáte osobní útoky lidí, případně ty na sociálních sítích, že je nemocnice „sám Ukrajinec”, že zaměstnancům platíte nízké mzdy nebo že je zdejší kvalita péče mizerná?

S kritikou obecně problém nemám, naopak mám za to, že konstruktivní kritika nás může posunout jedině dopředu. Osobních útoků je čím dál více, ale to je bohužel asi obrazem dnešní doby a atmosférou ve společnosti. Co se týká cizojazyčných kolegů, tak si jejich práce velmi vážím a jsem rád, že jsou součástí naší nemocnice. Jejich nasazení a obětavost je mnohdy vyšší než u některých z řad „našich” kolegů.

Tento rozhovor si bude číst určitě mnoho zaměstnanců nemocnice, kteří si asi také často tyto nehezké komentáře na internetu přečtou. Je něco, co byste jim chtěl v tomto ohledu vzkázat?

Asi jen to, aby je pokud možno ignorovali. Naopak bych chtěl touto cestou poděkovat za všechny pozitivní komentáře a děkovné dopisy, jichž je rok od roku více. Těší mě zejména to, že naši pacienti jsou, až na výjimky, spokojeni s kvalitou námi poskytovaných služeb, což je hlavně výsledek jejich práce. Pokud je však nespokojenost oprávněná, pak každý případ po pečlivém prověření řešíme.

Nutno podotknout, že jako rodina investujete nejen do šumperské nemocnice. Vlastníte také poměrně dynamickou zdravotnickou skupinu společností MAPO Group. V loňském roce jste v Šumperku ve Fialově ulici otevřeli také moderní kliniku MAPO care. Proč jste se k tomu kroku rozhodli a plánujete v tomto směru nějaké další investice?

Primárním impulzem byla absence dostupnosti určitých zdravotních služeb v našem regionu. Například komplexní odborná péče v oblasti diagnostiky a léčby neplodnosti či komplexní péče o pacienty s onemocněním pohybového aparátu. Začátkem příštího roku plánujeme rozšířit v rámci společnosti MAPO care poskytované služby o ambulanci sportovní medicíny pod záštitou primáře ortopedického oddělení MUDr. Jána Debreho. Co se týče investic v rámci skupiny MAPO Group, tak rok 2021 bude opět poměrně významným. A já už se teď na ty další výzvy těším.